Blog Marka Skřipského

TÝDEN.CZ

22. 11. 2017
Rubrika: O politice

Utrpení pravičákovo aneb proč to možná hodím Zemanovi

Autor: Marek Skřipský

19.05.2012 09:37

V souvislosti s historicky první přímou volbou českého prezidenta, která už nám pomalu ale jistě začíná klepat na dveře, jsem se přirozeně i já zamýšlel nad tím, který z kandidátů by byl hoden mého bezvýznamného hlasu.  Upřímně řečeno, nebylo to nijak veselé přemítání, protože ani mezi stávající přepestrou nabídkou jsem si nebyl schopen najít kandidáta, který by mi takříkajíc seděl.

Není tedy divu, že vybráno stále nemám, nicméně k mému vlastnímu úžasu začínám velmi vážně uvažovat o tom, že bych snad svou důvěru vložil v Miloše Zemana. Šok, že ? Autor se v profilu definuje jako národní konzervativec a přitom chce snad volit socialistu Zemana. Proč to dělá ? Zbláznil se?

Ano, vypadá to divně.  Smýšlím konzervativně. Jsem stoupencem nízkých daní, současnou Evropskou unii nemohu vystát a s prezidentem Klausem jsem v zásadě spokojen. V evropské politice mé názory nejvíce odrážejí uskupení jako Švýcarská lidová strana, Hnutí pro Francii nebo Strana nezávislosti Spojeného království (známá jako UKIP) a ve Spojených státech mám nejblíže k názorům Pata Buchanana.

Jak je tedy možné že uvažuji o volbě Miloše Zemana, eurofederalisty, zastánce progresivního zdanění a přesvědčeného sociálního demokrata ? Inu, to máte tak...

První věci, která Zemanovi v mých očích nahrává je samotný výběr kandidátů.  Osobnost, která by jasně a zřetelně zastávala pravicové, nebo snad dokonce konzervativní ideje v něm není. Prostě není. Přemysl Sobotka je spíše symbolem „topolánkovské" ODS, která se vyznačovala zejména bezprogramovostí a pokud snad někdo považuje za pravicového kandidáta „zeleného knížete" Karla Schwarzenberga, pak se hluboce skláním před jeho bezbřehou naivitou. Takže - „zprava špatný".

Zeman především osobnostně převyšuje dva hlavní a médii preferované kandidáty - Jana Fischera a Jana Švejnara.

Obliba beznázorového a velmi přizpůsobivého kariéristy Jana Fischera je něčím, co zkráka nemohu dost dobře pochopit. Fischerova kampaň vedená stylem „volte mě, jsem skromný a slušný" je vrcholem politického kýče, jehož hlavním cíl spočívá v zakrytí totální absence jakékoliv politické nebo ideové vize.

Rád bych také laskavého čtenáře varoval, aby nezaměňoval slušnost za přizpůsobivost.  Jan Fischer byl kariérním komunistickým úředníkem, který si po změně poměrů najednou začal hrát na věřícího judaistu. To, že komunistický režim osmdesátých let (tedy v době, kdy byl Fischer členem KSČ) vedl poměrně tvrdou „antisionistickou" kampaň, mu tehdy zřejmě nevadilo.  Pověstnou třešničkou na dortu pak představovalo přátelské potřesení rukou Fischera s „kosovským premiérem" Hashimem Thaćim, mužem který nese zodpovědnost za etnické čistky  v Kosovu, které, mimo jiné, de facto vygumovaly místní židovskou populaci.

Nemyslím si, že by Jan Fischer někdy něčemu skutečně a oddaně věřil. Prostě se jen „veze s dějinami". Hlavně nevyčnívat. Ono je přece IN , když v sobě politik „objeví duchovno", že...  V neposlední řadě by se asi slušelo připomenout, že to byla právě vláda slušného a skromného Jana Fischera, která výrazně přispěla k současným problémům ohledně fotovoltaiky.

A Jan Švejnar ? Ten se objevil roku 2008 jako „instantní antiklaus" (výstižný termín z pera mého oblíbeného blogera D-Fense). Navrhla ho Strana Zelených, tedy subjekt, který je mi na české politické scéně vzdálen asi nejvíce.  Švejnar je typickým představitelem „trendy středu". Nevyhraněný, lehce dozelena, lehce multikulti, těžce „proevropský" a hlavně nudně konformní.

Laskavý čtenář mě možná obviní z hnidopišství, ale mi opravdu vadí, že člověk, který se uchází o post českého prezidenta ví o této zemi tolik jako já o kvantové fyzice (tedy velmi málo).  Diskuse na TV Prima v roce 2008... Pamatujete?

Moderátor : „Co je napsáno na prezidentské standartě?"

Švejnar : „Jak to myslíte?"

M : „Tak jak to říkám"

Š : „ To nevím, budu se muset informovat"

M : „Od čeho je odvozen název Bohemia?"

Š : „To taky nevím"

No, pardon, já od prezidenta očekávám  určitou „class"

S Fischerem má Švejnar společnou i určitou míru lavírování. Typickým příkladem je Švejnarova reakce na otázku, zda si nemyslí, že opatření americké administrativy v boji proti terorismu zasahují do ústavních svobod. „Bezpečnost je důležitá, ale neměli bychom zapomínat ani na občanské svobody" Takže si vyberte...

Ale zpět k Zemanovi. Tomuto člověku nelze upřít obrovský vzdělanostní rozhled a odvahu jasně formulovat zaujímané stanovisko. To jsou přesně ty vlastnosti, které by prezidentovi neměly chybět. Zeman je jedním z těch politiků, kteří nejsou svázáni pouty politické korektnosti, což mnohdy dokázal svým jasným postojem vůči stoupajícímu vlivu islámu v Evropě. Hysterickou reakci Václava Moravce na Zemanův termín „islámský terorismus"  opravdu stálo za to vidět.

Zeman je nezávislá osobnost.K médiálním ikonám a takzvaným celebritám se nelísá, spíše naopak. Necítím za ním žádné tlaky mediálních koncernů a ekonomických lobby jako v případě instantního antiklause Švejnara nebo fotovoltaického Fischera.  Jak říkal známý kmotr František Mrázek - Zemana si nekoupíte, tomu stačí chleba se sádlem a pár okurek. Miloš Zeman ovšem s grácií sobě vlastní jaksi „in memoriam" obvinil Mrázka ze lži, protože on si prý ke chlebu se sádlem dává vždy cibuli.

Velmi sympatické bylo, když se Zeman v souvislosti s diskusí o Lisabonské smlouvě vymezil proti mediálnímu lynčování svého  ideového oponenta Václava Klause. Zeman sice řekl, že s Klausovými postoji vůči EU nesouhlasí a sám se považuje za evropského federalistu, nicméně promptně dodal, že euroskepticismus je regulérní součástí politické diskuse a proto by z ní neměl být vylučován. Na české politické scéně vcelku vzácný jev...

Přestože stoupenci pravice musí  považovat Zemana za názorového oponenta, nemohou opomenout dvě praktické oblasti , v nichž se Zeman zachoval v podstatě „pravicově". Tou první byla daňová politika . Miloš Zeman ponechal míru DPH na přijatelné úrovni z dob Klausových vlád (5 % a 22%) a daň z příjmu fyzických osob snížil ze čtyřiceti na dvaatřicet procent. U socialisty téměř neuvěřitelné... Klaus a zeman byli fakticky jedinými premiéry, kteří snižovali daně.  Poté přišlo konstantní zvyšování daňové zátěže a to co v daňové oblasti předvádí současná pseudopravicová vláda radši nekomentuji.

Druhým krokem, který mám na mysli je Zemanova privatizace bankovního sektoru. Klausovy vlády o ní často mluvily,ale odvahu k odstřižení bank od státních peněz našel až Zeman. Odvaha je mimochodem dalším nesporným rysem Zemanova charakteru. Vzpomeňme na srpen 1989, kdy Zeman velmi jednoznačně kritizoval komunistický režim ve svém článku z Technického magazínu a své postoje následně hájil i před kamerami. Bylo to v té samé době, kdy Jan Fischer tak nějak slušně a skromně partajničil v KSČ.

Podtrženo sečteno , v osobě Miloše Zemana máme vzdělaného, charakterního a odvážného kandidáta. Bohužel, kandidáta levicového. Na tom nic nemění ani dvě výše zmíněné  Zemanovy „pravicové úchylky".  Jenomže „toto je váš človek, Honěc...veď lepšího aj tak němáme" jak by řekl major Haluška, řečený Terazky.

Bídu s kandidátským výběrem si zřejmě uvědomují i další lidé, kteří mají blíže spíše k pravici. Zemana podpořili kupříkladu i Tomio Okamura nebo někteří politici z řad ODS.  I mezi mými přáteli, kteří jsou vesmě pravicově orientováni se mnohdy ozývá ono „no, je mi to blbé, ale asi toho Zemana"

Lépe bych své pocity nevystihl - „Je mi to blbé, ale asi toho Zemana."

Avšak nářky pravičáků jsou zároveň tvrdým ukazatelem neutěšeného stavu současné pravicové scény, kdy tato není schopna vygenerovat autentického kandidáta. A pokud to neudělá, tak „asi toho Zemana"



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.11

Diskuze

Marek Skřipský

Co mě zajímá, co mi přijde zaznamenáníhodné, co mě těší i rozčiluje. Všehochuť z "Marova skriptoria"
profile.jpeg
Oblíbenost autora: 8.83

O autorovi

Narodil jsem se v Ostravě, kam jsem se po studiích a práci v Praze znovu vrátil. V současnosti pracuji pro několik mediálních společností a také učím jako lektor společenských věd v soukromé vzdělávací agentuře, kde připravuji maturanty k přijímacím zkouškám. Založením realista, vzděláním historik a politolog, smýšlením národní konzervativec. Baví mě historie, společensko politické dění, sport a občasné návštěvy kulturních zařízení s občerstvovací funkcí. Budu rád za věcné a slušné reakce, zejména polemického charakteru. Každý podložený nesouhlasný názor je vítán. Pokud nebudu odpovídat, je to způsobeno časovou tísní. Takže, vítejte!

Kalendář

<<   listopad 2017

PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930